1 - novinky, se kterými nikdo nepočítal

27. října 2018 v 11:59 | lexi |  ea

Carlita se naštvaně usadila na bílou pohovku a založila si ruce křížem. Pořád se jí v hlavě dokola přemítaly věty, které před chvílí řekl Peter, jeden z trenérů.
"Já s tím prostě nesouhlasím," vrtěla hlavou Luca, další jezdkyně. "Mají svojí Akademii, proč musej jet až sem?" Nechápala.
Lubor, druhý trenér, se povzdychem vstal.
"Holky, Karl si to tak přeje,"
"Tak ať jde Karl do hajzlu," utrousila blondýnka naštvaným tónem. "Nikdo se ho o to neprosil, akorát tady budou překážet."
"Nebudou," pustil se do debaty opět Peter. "Přijedou i s trenérem, budou mít vlastní tréninky i tréninkový plány. My zase budem mít svý, jasný?"
"Stejně se mi to nelíbí." Luca se usadila vedle Carlity, která naštvaným pohledem hypnotizovala vázu s květinami na konferenčím stolku. "Jak pak máme mít na závodech náskok, když nám budou očumovat taktiky?"
"Vy taky můžete očumovat jejich taktiky," opáčil Lubor. "Dost by se vám to hodilo." Utrousil už potichu, ale bystrému sluchu blondýny to neuniklo.
"Co tim chceš jako říct?"
"Že máš potenciálu na rozdávání, ale necháváš ho hnít v hrobě."
"To snad nemyslíš vážně?!"
"Myslim! Myslim, to vážně, Luco! Seš setsakra talentovaná, ne-li vůbec ta nejlepší jezdkyně, kterou jsem za celou svou kariéru potkal, a vůbec nevyužíváš svůj potenciál! A s tím musíme něco udělat."
"Musíme?" Hbitě vstala z gauče a postavila se před Lubora. "Je to snad na mě, jak využívám nebo nevyužívám svůj potenciál, ne?"
"To bych teda neřek," pronesl klidně. "Protože na něj úplně sereš."
Luca otevřela pusu, aby opáčila Luborovi další uštěpačnou poznámku, ale Peter byl rychlejší.
"Tak dost. Dohadováním se nikam nedostaneme." Vzdychl a Luca se opět posadila vedle své kamarádky, která nyní věnovala svou pozornost Peterovi.
"Souhlasím," pronesla. "Ale taky se mi nelíbí, že se nám tady budou roztahovat Frantíci. Jenom se tady akorát všichni rozeštveme, takže paráda. Fakt. A přesně o tohle tomu zasranými Amíkovi jde, poštvat nás proti sobě."
"Dyť nás ani nezná, my neznáme jeho. O co mu zatraceně jde?"
"Tak snad na úvod, je vám dvěma snad jasný, že on je vlastníkem Akademie a vás všechny si vybral dobrovolně?"
"Jo, abychom se rozeštvali,"
"Lucie."
"A není to snad pravda?"
"Tohle budeme řešit, až to tak bude. Jasný?"
"Jak jinak, žejo..."
 



Kam dál