borová.1

8. října 2016 v 12:53 | lexi |  plody ovocného stromu

"Jednou řízek, dvakrát prkno a jednou tagliatelle s parmazánem," ohlásí vysoká černovláska Šarlota v kuchyni objednávku od hostů, od kterých se právě vrátila.
Kuchaři Michal se Štěpánem na ni kývli a Šarlota nabrala jídlo, které čekalo na další hosty - zeleninový salát s kuřecím a svíčkovou. U baru se málem srazila s dalším číšníkem - Fabianem - který právě přišel do služby.
"Jdeš pozdě," oznámila mu Šarlota jen tak mimochodem a dál pokračovala v chůzi. Fabian se na její poznámku pouze ušklíbl a šel se převléct. Vlastně si šel sundat jen bundu, protože venku už mrzlo a vzít si zástěru.
Černovláska položila jídla na stůl, popřála s úsměvem dobrou chuť a opět odešla k baru, kde na ní čekal Fabian, kterému věnovala významný pohled s tím, že od něj čeká omluvu, když jí tady nechal dvě hodiny samotnou.
"Já vim, soráč. Zasek jsem se ve městě, byla tam děsná kolona, nějaký dva blbci se srazili,"


"Dobře," kývla. "Tak se příště snaž se nikde nezaseknout, když jsem tady sama."
"A kde jsou vůbec ti dva?"
"Kdo? Myslíš Lucku s Filipem? Dospávaj noční šichtu."
"Spolu?"
Šarlota zapřemýšlela. Ti dva po sobě vždycky pokukovali, i když u Lucky to nikdy nebylo nijak okaté. Ona se ohlížela po všech klucích, zato Filip na ní mohl oči nechat, ale dával si pozor, aby nebyl nijak nápadný.
"Přeji dobré odpoledne!" V restauraci se objevil šéf Daniel, který sem tam občas vypomáhal.
"Vám taky, šéfe," opáčil úsměvně Fabian.
"Všechno šlape?" opřel se o bar.
Fabian na sekundu zapřemýšlel, zda ho Šarlota neprozradí.
"Jó, jako hodinky. Teď když mě omluvíte," s úsměvem odběhla k hostům, kteří zřejmě chtěli zaplatit.
"Koukal jsem na tu tvou žádost o dovču, Fabe."
"A?"
"Dám ti jí. Když už období nemocí aspoň na chvíli přešlo a navíc Lůca s Filipem souhlasili, že tady budou celý příští týden."
"Tak to je fajn, díky šéfe. Ale kdyby ste mě potřeboval, klíďo zavolejte."
"Já vím, neboj. Tak jo, mějte se." rozloučil se a odešel zpět do kanceláře, měl ještě spoustu práce na vyřízení.
"Nekecej, že budeš mít dovolenou." Zašklebila se Šarlota a odložila peněženku na bar.
"Jo, příští tejden."
"Tu sem neměla už aspoň dva měsíce,"
"Příště musíš bejt rychlejší,"
"Hele. A proč vlastně si tak najednou bereš volno?" Zdvihla zvídavě obočí.
"Řekněme, že mám nějakou záležitost, do který ti nic není."
"Dobře, ale stejně víš, že to z tebe dostanu."
"Jo, jasně. Běž radši obsluhovat."
"Nápodobně, Fabe."

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama